A stále se divím...

27. března 2010 v 0:30 | EviAn |  Postřehy
Norodom Sihamoni, oficiálním titulem Preah Karuna Preah Bat Samdech Preah Baromneath Norodom Sihamoni, je současný kambodžský král a jediný monarcha, který hovoří plynně česky. Kromě češtiny a khmérštiny hovoří dále plynně francouzsky a dobře též anglicky a rusky.

Jsou věci, které čekám, jsou věci překvapivé ale nepřekvapí a jsou věci udivující ale pochopitelné a věci udivující stále a stále.... Dokud se divím, jsem prý dítě... Hurá... myslím, že dítě ve mě bude navždy :)
 

Podvádět...

19. března 2010 v 22:35 | EviAn |  Mé myšlenky, dojmy
Všichni podvádíme... třeba v maličkostech, třeba ve větších zálwžitostech... Ale pořád to má stejný princip...

Nakonec je z toho zle nám, osobě, které jsme ublížili, nebo oboum...

Já jsem si to ale jako vždy vyhrotila...

...Podvádím sama sebe...

Tys křičela.... občas si měla důvod, občas ne...

3. února 2010 v 18:49 | EviAn |  Mé myšlenky, dojmy
Paris, je t'aime...
V čestině....
V originále....
Protože na každého čeká jeho telefon....
 


Nepochopitelné...

13. září 2009 v 18:34 | EviAn |  Mé myšlenky, dojmy

I simply love this song...

Poslouchala jsem ho tenkrát, co jsem se rozešla s panem T.
A poslouchala jsem ho pořád a pořád dokola... Vzbuzuje ve mě všechno... úsměv, zlobu, smutek, touhu, naději, nadrženost, tanec...
Každopádně poté už jsem ho nikdy neslyšela... Až doteď...

Pustil mi ho chlapec, který mě chtěl... Úžasný chlap... a ten úžasný song mě očaroval.. bylo to jako znamení, že jsem ho znova slyšela, že mi ho pustil zrovna ON...

Jen jsem doteď nepochopila, jaký znamení to bylo... Jestli znamení, že mám jít dál, že mám zapomenout na toho děsnýho pana T. nebo jestli naopak.. že je to moc ryhlé... A že pana T. se mám držet zuby nehty...

Co myslíte vy? A co myslíte, že jsem udělala?


Nasolená ako špíz...

13. září 2009 v 17:19 | EviAn |  Zážitky
Tak jsem se vrátila z dovolené v Chorvatsku... A nebyla to ani taková nuda, jak jsem předpokládala... :D

Teda, na hranicích Slovinska a Chorvatska mi padaly nervy, neboť sme tam čekali tak hodinu a já nemohla spát... tak sem se koukala, kdo jezdí opačným směrem :D Bylo to fajn, čekáte Chorvatské či Slovinské auta, když ste na jejích hranicích, ale ne... bylo to samý Němec... rakušák... áá Pražák... němec... polák... čech... rakušák... čech :D Jezdí tam vubec někdo jiný? :D

Pak jsem se teda vyvalila na pláži, deset kroků od našeho apartmánu a pekla se na sluníčku... a četla... četla knihu... Cituji: Nejmladší se jmenoval Karel a byl to chlapec z Československa. Jeho rodiče byli mrtvi; pobožný sedlák ve vesnici Westlage jimi pohnojil brambořiště. V krematoriu se totiž popel spálených sypal do pytlů a prodával jako umělé hnojivo (E. M. Remarque - Jiskra života)...

Mno a pak jsem teda potkala ty Slováky... Skvělá to věc, ta slovenština :D Asi na ni dobrovolně přejdu, protože slovo jako bozk mě doteď fascinuje... A slovenština mi taky zachránila dovolenou... Díky kluci, byla s váma prdel :D :-* A díky taky jednomu toastovači :D protože... aaaa :D Tolik lichotek, cos mi řekl ty, to jsem v životě neslyšela... takže až budu namyšlená, můžeš za to ty :D :-*


Vzkaz v láhvi

3. září 2009 v 20:33 | EviAn |  Přátelství
Chtěla bych vzkázat jim, které si to stejně nepřečtou, jim, kterým jsem věřila, jim, které jsem považovala za přátele, jim, které se tváří jako namyšlené bohyně, co ví všechno o životě, jim, které se najednou tváři, jako bych neexistovala, jim, kterým něco na mně vadí a ani mi to neřeknou , jim, které něco slyší a nepřijdou se zeptat jestli je to pravda, jim, které si myslí, že mají právo soudit, jim, které mluví o mně beze mně, jim, kterým ta jejich namyšlenost kapánek přerostla přes nos...

Chtěla bych vám vzkázat, jak moc jste trapné...

Ale nejspíš to neudělám, neboť to vaše ignorování je tak směšné, že bych pukla smíchy než bych to vyslovila...

Heh a pro ostatní, ne že by byl tohle normálně můj styl psaní, nejsem takhle přehnaně smešná ani tvrdá ani nic :D Jen jsem se vžila do jejich způsobů... Ano, připadám si tak dobře :D :D

Nezahrávejte si s náma...

1. září 2009 v 18:23 | EviAn |  Postřehy

Pink - Please don´t leave me
Dokonalý klip :D Přítel tě chce opustit? Mno tak ho shoď ze schodů... a když se pořád bude snažit odejít, tak mu zlom nohu... Pak už přece neodejde :D

Nejlepší na tom je, že tohle natočit nějaký chlap, tak ho zavřou za týrání žen :D Miluju tenhle klip a čím dál tím víc žeru Pink :D Je to stylařka :)

Ty jsi těžkej pohodář a já brečím si do vany...

30. srpna 2009 v 22:28 | EviAn |  Mé myšlenky, dojmy
Starý nádherný song, který mě momentálně dost vystihuje :D Teda aspoň ještě nedávno vystihoval, teď mám v citech takovej guláš, že to nepobírá ani šesté patro :)

Ale teď k věci... Proč jdou kluci tak snadno dál?

Já když miluju, tak to prostě nevzdávám.. ne že bych nechtěla, ale ono to prostě nejde. Odpouštím bez toho, aby se mě někdo vůbec prosil o odpuštění, odpouštím bez omluvy.. odpouštím prostě z lásky.. A když někoho vážne miluju.. tak na něj nedokážu jen tak zapomenout.. ani kdyby mi stokrát ublížil, ani kdyby mě odháněl.. ani kdybych sama už nechtěla tohle cítit, tak to cítím dál. Ale nějak z okolí zjišťuju, že kluci (ti bídáci) to prostě berou v pohodě... I když vážne milujou, tak dokáží rychle zapomenout. A i když jim to třeba nejde tak rychle, tak se dokáží chovat v pohodě a že se nic neděje.. Jak to ksakru umí? Kdo je to naučil a proč? A proč to nenaučil nás?

U mě to prostě vždycky skončí stejně... Ty jsi těžkej pohodář a já brečím si do vany...




Šesté patro

30. srpna 2009 v 0:46 | EviAn |  Mé myšlenky, dojmy
A přichází další důkaz mé šílenosti...

i když jsem vcelku logicky uvažující člověk... a věřím vědě a důkazům... tak v něco věřím... Nevím ani v co... (což je ještě šílenější...) Není to Bůh, není to osud... je to prostě něco... a já tomu říkám šestý patro :D (ano Báji, seš skvělá)

Mno a pokaždý když se něco děje, tak si tak trochu s tím šestým patrem povídám... Povídám mu svý přání a tak trochu doufám, že šestý patro má tu moc mi je splnit... A jestli vám ještě nepřipadám šílená... Tak věřte, že jsem... neboť v poslední době... jsem se vykašlala na to být milá a hodná holčička :D A začla sem šestýmu patru vyhrožovat :D Mno vážně, kdo by nebyl nasraný.. tři roky po něm něco chci a ono na mě sere :D Tak teď už mám snad konečně právo ne? :D Takže doprdele.. teď ať si hezky mákne, nebo to tam půjdu vymasakrovat :D

A tohle je má úžásná, dokonalá Bája.. která vymyslela celou tu věc se šestým patrem.. ano.. patří jí obdiv :D

YOU.. DO YOU KNOW... THAT BAD GIRLS GO TO HELL? (vím, a skončím tam ráda, zvlášt s tímhle stejně bad človíčkem...)

Věděla jsem to...

29. srpna 2009 v 23:45 |  Mé myšlenky, dojmy
Tak v týhle šeredný budově (která je tak velká, že se nevleze ani na pitomou fotku) jsem ztvrdla další důležitý měsíc a půl mýho života :D
Jsem zpátky z toho děsnýho světa už dva měsíce.... a už zase tam chci být zpátky... Jsem šílená... já to říkam pořád :D

Nejlepší na tom je.. že sem tak nějak věděla, co se stane.. jen jsem ty špatný pocity někam zahrabala a vyhrabala ty myšlenky veselý (proč jsem to do pytle dělala? :D) Jééj... jsem to ale NAIVNÍ člověk :D Mno nevadí... pointa je.. že když moje veselý, optimitický myšlenky zmizely.. a přislo to, co přijít muselo... tak sem se začla smát :D (což trvá do teď). Žádný hysterický pláč, jak by se dalo očekávat... moje myšlení se zase vrátilo k původním temným myšlenkám a bralo to sportovně...

A teď to bere ještě víc sportovně... děti... Přístí rok v Jánkách bude dokonalý... a víte proč? Protože teď už tu absolutně nikoho nemám, takže nemám na koho myslet, komu volat, koho ztratit :D Mno prostě je to skvělý...

Jen je tu jako vždycky háček.. co budu do pytle dělat celý ten rok do Jánek?

Kam dál